*****************************************************************************
..............
TOPlist
TOPlist



...........Historie............

Historie MO ČRS v Libici nad Cidlinou

První v té době tak zvaný rybářský spolek vznikl v průběhu roku 1920 a svoji činnost v tehdejší době značně jednoduchou a omezenou rozvinul v roce 1921. U zrodu tohoto spolku stáli tito občané Libice nad Cidlinou: Nejepinský Jan, Bláha Karel, Fořt Jan a Nedoma Karel.Tento spolek si najímal vodu za úplatu od Obecního úřadu v obcích, jejichž katastrálním územím řeka Cidlina protékala ( Libice, Kánin, Opolany ). Spolek prodával lístky na rybolov zájemcům za 7,- Kč na jeden rok, později za 20,- Kč.

Chytalo se hlavně na čeřeny, vrše a tak zvané " šňůry ". Řeka Cidlina byla v této době panensky čistá a bohatá hlavně na parmy, štiky, boleny, candáty, kapry, líny, okouny, cejny, úhoře i raky. Velkou zásobárnou ryb bylo i Labe, do kterého se Cidlina vlévá, navíc bohaté na sumce. U soutoku s Labem stávala v této době lávka, kde se shromažďovalo velké množství ryb a tak se zde lovilo a chytalo celé noci, kdy se rybáři posilňovali žitnou od obchodníka pana Kučery z Libice. V tuto dobu byl v Libici cukrovar, který taky platil nájem vody obci, jako náhradu za škody způsobené v době řepných kampaní. Při těchto kampaních docházelo pravidelně k otravám řeky Cidliny a obyvatelé Libice a okolí měli úplné rybářské hody, kdy omámené ryby chytali do košů, napichovali na bodce a chytali do drátěných ok. V této době se již začalo chytat na pruty, ale množství úlovků nebylo ještě omezováno. Z příjmu za lístky hradil spolek obci nájem za vodu a opatřoval si nejnutnější inventář.

Zpracováno podle informací tehdy žijících rybářů a občanů p. Grábnera Václava, Hanzáka Antonína a Nejepinského Jindřicha.

V roce 1933 byl v Obci založen řádný rybářský spolek v jehož čele stáli: Šulc František, Plechatý Jan, Jeník Josef, Veselý Václav a Jiráček František. V této době měl spolek již své stanovy a výdej povolenky byl vázán členstvím ve spolku. Přecházelo se již na opravdu sportovní rybaření, tj. na dva pruty i když stále setrvávalo ještě chytání na čeřeny, jak ze břehu tak i z loděk. Tyto způsoby lovu však byly postupně spolkem zrušeny. Chytáním na pruty, začal rybářský spolek poskytovat vyznavačům rybařiny požitky nejen po stránce estetické, ale i po stránce turistické. Touto změnou dochází k přerodu od rybáře materialisty k rybáři sportovci.

Tento spolek byl řízen Zemským rybářským svazem a později Poříčním svazem. Vlastní chov ryb spolek neprováděl, jelikož k tomu neměl žádné možnosti.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl ustaven nový výbor rybářského spolku v čele s předsedou Jandusem Františkem. V této době měl spolek 30 - 40 členů.

K ochraně povodí byli tehdy spolkem určeni porybní , kteří již dbali na dodržování podmínek lovu a množství ulovených ryb. Rovněž rybí obsádky již byly zajišťovány od jiných rybářských spolků.

Tento spolek trval až do roku 1953, kdy došlo rozhodnutím Poříčního rybářského svazu v Chlumci nad Cidlinou ke sloučení s rybářským spolkem v Žehuňi.

V roce 1956 byli do rybářského spolku v Žehuni delegováni tito libičtí členové: Petr Josef a Kubíček František. Jelikož však v Libici nad Cidlinou začal stoupat počet zájemců o tento sport přílivem z okolních obcí ( Opolany, Kánin, Pátek a Odřepsy ), byla v průběhu roku 1958 vytvořena tzv. místní skupina rybářů v Libici nad Cidlinou, jako součást organizace Žehuň.

Na základě stále se zvyšujícího zájmu o rybařinu byla v roce 1961 se souhlasem tehdejšího Oblastního výboru v Kolíně znovu ustavena místní organizace Československého svazu rybářů v Libici nad Cidlinou. Zásluhu na tomto osamostatnění a oddělení se od organizace Žehuň měli hlavně tito členové: Ešner Václav, Havlina Josef, Kubíček František, Novotný Ladislav a Šafránek Václav. Na ustavující schůzi dne 26.4. 1961 v Libici nad Cidlinou v restauraci u " Beranů " bylo přítomno 58 členů z Libice a okolních obcí, 19 hostů ze Žehuně a dva zástupci Oblastního výboru v Kolíně, který zastupoval předseda Zahajský a prof. Dubský. Právě na této schůzi bylo oznámeno ustavení místní organizace a došlo k rozdělení povodí Cidliny a Lánské struhy a byl zvolen nový výbor.
Výbor si vytyčil nové cíle, hlavně odchov rybí obsádky v návesních rybnících ( v Pátku, Okřínku, Libici n.C. a v Opolanech).
Kdo chtěl tedy lovit ryby, musel být členem organizace Rybářského svazu. Nárok na povolenku měl jen ten člen,který zaplatil členský příspěvek, měl platný rybářský lístek a plnil řádně členské povinnosti. Do členských povinností patřilo odpracování stanoveného počtu brigádnických hodin a návštěva členských schůzí. Tehdy činil poplatek za povolenku 40,- Kčs a v dalších letech 80,- Kč.

Chytalo se již podle vydaného rybářského řádu, na dva pruty a úlovky již byly evidovány v přehledech o úlovcích, které byly předány na konci roku zpět organizaci, což podmiňovalo vydání povolenky na příští rok.

V průběhu roku 1961 požádala organizace MNV Libice o pronájem altánu u jezu, který po úpravách sloužil jako klubovna a skladiště inventáře. Muselo se odpracovat dost brigádních hodin, aby altán k těmto účelům mohl být užíván. Organizace taktéž dostala od MNV Pátek do užívání malé sádky po p. Vošickém, u kterých byl vybudován první výtěrový rybníček.

Již v následujícím roce se organizace začala zabývat odchovem kapřího plůdku, na čemž měl zásluhu především p. Karbusický z Pátku. Kromě toho dostala organizace do užívání i rybníček " Steklice ", rovněž po p. Vošickém.

Jelikož se odchov kapřího plůdku začal dařit a nebyl žádný chovný rybník, byla podána žádost na ONV Nymburk o úpravu těžní jámy po cihelně u " Nových Mlýnů ", podle původního projektu po panu Vošickém. Po dokončení prací získala organizace rybník o rozloze 0,7 ha. Bylo zde odpracováno hodně brigádních hodin a ve spolupráci s STS Okřínek se tento rybník se začal využívat od roku 1964. Zároveň se v tomto roce zrodil nápad, jak upravit slepé rameno Cidliny tak, aby z něho mohl být vybudován další chovný rybník pro MO. Od myšlenky ke skutkům nebylo daleko a hned v tomto roce byl požádán Oblastní výbor v Praze o provedení projektové dokumentace a rozpočtu. Vše proběhlo bez problémů a tak se v tomto roce začalo hned s vlastními pracemi na rybníce, které si dodnes nese své jméno " RAMENO ". Za pomoci vydatné mechanizace ČSLA z Milovic a STS Okřínek. Celá tato velmi náročná práce jak na mechanizační prostředky, tak i ruční práce, hlavně při úpravě břehů, trvala 3 roky. Rybník byl uveden do provozu v roce 1966, kdy zde bylo odpracováno 6 550 hodin a tím organizace získala druhý chovný rybník o rozloze 0,6 ha.

Zároveň se stavbou rybníka " Nové Mlýny " probíhala ještě jedna akce a to v roce 1962, kdy byl v obci Odřepsy, svépomoci odbahněn rybníček " HLIŇÁK " o rozloze 0,2 ha.

Při dalším zajišťování rybochovných zařízení došlo i na stavbu nového rybníka v Odřepsích a to právě pod již zmiňovaným rybníkem Hliňák. Tento rybník se začal stavět v průběhu roku 1973. Rybník dostal název " ZDAR " a má rozlohu 1 ha.

V těchto všech získaných rybochovný zařízení se organizace začala intenzivněji zabývat odchovem hlavně kapra, lína a cejna velkého. Za údrždu rybáři ještě obhospodařovali rybníček u katolického hřbitova zvaný " KNITLÁK " a využívala se i obecní požární nádrž.

Všechna tato zařízení na chov ryb měla dohromady 3,9 ha a proto řeka Cidlina dostávala od místních rybářů po odlovu chovných rybníků nové kapří osazenstvo, aby úlovky na naší řece byly častější a hlavně bohatější.

I přes skutečnost, že řeku potkalo několik nemalých otrav a tím došlo i k nemalým ztrátám na rybách, byli přesto na řece uloveny pěkné úlovky. Za zmínku určitě stojí kapr uloven v roce 1965 a to o hmotnosti 11,5 kg, kterého ulovil člen MO p.Bruner Karel, který také ulovil v roce 1975 tlouště o váze 2,30 kg. V roce 1968 ulovil p.František Kycler sumce, který vážil 9 kg a měřil 98 cm. Úlovky sumců na Cidlině byly vzácností a jen díky soutoku s Labem se zde tato krásná ryba občas vyskytla až do roku 1940. Po válce totiž docházelo k postupnému znečišťování Labe a častějším otravám jeho přítoků, včetně Cidliny. Tímto se celé povodí začalo připravovat o velké bohatství, které v našich řekách bylo.


Poděkování patří těm, kteří pro naši organizaci vybudovali základy dalšího rozvoje naší MO. Patří k nim zejména tito lidé:


Přehled o složení výboru MO ČRS od roku 1945:


Valná hromada konaná dne 11.srpna 1945 v pohostinství " U Faltýsků " zvolila následující výbor:

Předseda - Jandus František
Místopředseda - Tomek Vojtěch
Jednatel - Novák Josef
Pokladník - Wágner Josef
Hospodář - Hanzák Antonín
Členové - Šrejma František, Veverka Ladislav
Revize účtů - Šrejma František ml., Jiráček František
Porybní - Šrejma František v.v., Veverka L., Vondráček Jaroslav, Janouch František

Na ustavující schůzi u příležitosti znovuobnovení činnost MO Libice konané 26.dubna 1961 v pohostinství " U Beranů " byl zvolen následující výbor:

Předseda - Kubíček František
Místopředseda - Bašta Karel
Jednatel - Šrejma František
Účetní - Ešner Václav
Hospodář - Novotný Ladislav z Opolan
Zástupce hospodáře - Havlina Josef
Správce inventáře - Fecák Pave
Říční referent - Hanzák Antonín
Rybniční referent - Karbusický Zdeněk z Pátku
Matrikář - Šafránek Václav
Kulturní referent - Vrbenský Vlastimil
Členové výboru - Šimák František, Bruner Karel

Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1963:

Bašta Karel, Ešner Václav, Fecák Pavel, Karbusický Zdeněk, Kolenský Jaroslav, Koudelka Václav, Kubíček František, Pláteník Zdeněk, Svoboda Vladimír, Šafránek Václav, Vaníček Lubomír, Veverka Ladislav, Novotný Ladislav.


Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1965:

Ešner Václav, Fecák Pavel, Karbusický Zdeněk, Kolenský Jaroslav, Koudelka Václav, Kubíček František, Kuchařík Josef, Outlý Jan, Svoboda Vladimír, Vaníček Lubomír, Novotný Ladislav, Talafa Karel, Vrbenský Vlastimil.


Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1968:

Bašta Karel, Ešner Václav, Fecák Pavel, Karbusický Zdeněk, Koudelka Václav, Kubíček František, Novák Josef, Svoboda Vladimír, Vaníček Lubomír, Vrbenský Vlastimil.


Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1971:

Asman Lubomír, Bašta Karel, Beránek Rudolf, Ešner Václav, Čejka Ladislav, Jeník Josef, Kolenský Jaroslav, Kubíček František, Kyjovský Jiří, Major František, Svoboda Miroslav, Tomek Josef, Vávra Jaroslav a Vaníček Lubomír.


Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1973 - 1978:

Asman Lubomír, Beránek Rudolf, Bruner Karel, Jeník Josef, Jílek Miroslav, Kolenský Jaroslav, Kubíček František, Major František, Novák Jaroslav, Tomek Josef, Vávra Jaroslav a Vaníček Lubomír a Zikmund Otto.


Složení výboru zvoleného na výroční schůzi v roce 1978:

Předseda - Kubíček František
Místopředseda - Bruner Karel
Jednatel - Tomek Josef
Účetní - Bulant Josef
Pokladník - Jeník Josef
Hospodář - Vaníček Lubomír
Zástupce hospodáře - Major František
Pol.ideová práce - Skořepa Otta
Kulturní referent - Kolenský Jaroslav
Práce s mládeží - Červinka Josef
Členové výboru: Košátko Oldřich, Novák Jaroslav, Votava Bohumil
Náhradníci: Šulc Ladislav st., Psota Jan
Revizní komise: Fajman Jindřich, Mrzena Oldřich, Skořepa Standa

Toliko z historie naší organizace. Další epocha se začala psát od 90. let, kdy došlo ke změnám nejen v politickém uspořádání státu, ale také ke změnám v Českém rybářském svazu, což mělo vliv i na místní organizace a začalo se vytvářet nové rybářské prostředí.

O těchto velkých změnách bych se chtěl zmínit v další připravované rubrice " 90. léta až po současnost " protože rozhodně stojí za to, si je připomínat a zároveň novým členům MO otevřít oči, aby věděli, čím si naše organizace prošla od svého vzniku až po současnost.

Toto povídání bylo zpracováno ze zápisů výborových schůzí, literatury Polabského muzea v Poděbradech a z almanachů vydaných k 60. a 70. výročí založení organizace a ze svědeckých výpovědí doposud žijících rybářů.

zpracoval: Lepej Josef - předseda MO ČRS od roku 1994

v Libici nad Cidlinu - roku 2003


-zpět-

© 2013 – 2014 MO ČRS Libice nad Cidlinou