Historie MO ČRS v Libici nad Cidlinou
První v té době tak
zvaný rybářský spolek vznikl v průběhu
roku 1920 a svoji činnost v tehdejší době značně
jednoduchou a omezenou rozvinul v roce 1921. U zrodu tohoto spolku
stáli tito občané Libice nad Cidlinou: Nejepinský
Jan, Bláha Karel, Fořt Jan a Nedoma
Karel.Tento spolek si najímal vodu za
úplatu od Obecního úřadu v
obcích, jejichž katastrálním
územím řeka Cidlina protékala (
Libice, Kánin, Opolany ). Spolek prodával
lístky na rybolov zájemcům za 7,- Kč na jeden
rok, později za 20,- Kč.
Chytalo se hlavně na čeřeny, vrše a tak
zvané " šňůry ". Řeka Cidlina byla v
této době panensky čistá a bohatá
hlavně na parmy, štiky, boleny, candáty, kapry,
líny, okouny, cejny, úhoře i raky. Velkou
zásobárnou ryb bylo i Labe, do kterého
se Cidlina vlévá, navíc
bohaté na sumce. U soutoku s Labem stávala v
této době lávka, kde se shromažďovalo
velké množství ryb a tak se zde lovilo a chytalo
celé noci, kdy se rybáři posilňovali žitnou od
obchodníka pana Kučery z Libice. V tuto dobu byl v Libici
cukrovar, který taky platil nájem vody obci, jako
náhradu za škody způsobené v době
řepných kampaní. Při těchto kampaních
docházelo pravidelně k otravám řeky Cidliny a
obyvatelé Libice a okolí měli
úplné rybářské hody, kdy
omámené ryby chytali do košů,
napichovali na bodce a chytali do drátěných ok. V
této době se již začalo chytat na pruty, ale
množství úlovků nebylo ještě
omezováno. Z příjmu za lístky hradil
spolek obci nájem za vodu a opatřoval si
nejnutnější inventář.
Zpracováno podle
informací tehdy
žijících rybářů a občanů p.
Grábnera
Václava, Hanzáka Antonína a
Nejepinského
Jindřicha.
V roce 1933 byl v Obci založen
řádný rybářský spolek v
jehož čele stáli: Šulc
František, Plechatý Jan, Jeník Josef,
Veselý Václav a Jiráček
František. V této době měl spolek již
své stanovy a výdej povolenky byl
vázán členstvím ve spolku.
Přecházelo se již na opravdu sportovní
rybaření, tj. na dva pruty i když stále
setrvávalo ještě chytání na
čeřeny, jak ze břehu tak i z loděk. Tyto způsoby lovu však
byly postupně spolkem zrušeny.
Chytáním na pruty, začal
rybářský spolek poskytovat vyznavačům rybařiny
požitky nejen po stránce estetické, ale i po
stránce turistické. Touto změnou
dochází k přerodu od rybáře
materialisty k rybáři sportovci.
Tento spolek byl řízen
Zemským rybářským svazem a později
Poříčním svazem. Vlastní chov ryb
spolek neprováděl, jelikož k tomu neměl
žádné možnosti.
Po skončení druhé
světové války v roce 1945 byl ustaven
nový výbor rybářského
spolku v čele s předsedou Jandusem Františkem. V
této době měl spolek 30 - 40 členů.
K ochraně povodí byli tehdy spolkem
určeni porybní , kteří již dbali na
dodržování podmínek lovu a
množství ulovených ryb. Rovněž rybí
obsádky již byly zajišťovány od
jiných rybářských spolků.
Tento spolek trval až do roku 1953, kdy
došlo rozhodnutím Poříčního
rybářského svazu v Chlumci nad Cidlinou ke
sloučení s rybářským spolkem v Žehuňi.
V roce 1956 byli do
rybářského spolku v Žehuni delegováni
tito libičtí členové: Petr Josef
a Kubíček František. Jelikož
však v Libici nad Cidlinou začal stoupat počet
zájemců o tento sport přílivem z
okolních obcí ( Opolany, Kánin,
Pátek a Odřepsy ), byla v průběhu roku 1958 vytvořena tzv.
místní skupina rybářů v Libici nad
Cidlinou, jako součást organizace Žehuň.
Na základě stále se
zvyšujícího zájmu o
rybařinu byla v roce 1961 se souhlasem tehdejšího
Oblastního výboru v Kolíně znovu
ustavena místní organizace
Československého svazu rybářů v Libici nad
Cidlinou. Zásluhu na tomto osamostatnění a
oddělení se od organizace Žehuň měli hlavně tito
členové: Ešner Václav,
Havlina Josef, Kubíček František,
Novotný Ladislav a Šafránek
Václav. Na ustavující schůzi
dne 26.4. 1961 v Libici nad Cidlinou v restauraci u " Beranů " bylo
přítomno 58 členů z Libice a okolních
obcí, 19 hostů ze Žehuně a dva zástupci
Oblastního výboru v Kolíně,
který zastupoval předseda Zahajský a prof.
Dubský. Právě na této schůzi bylo
oznámeno ustavení místní
organizace a došlo k rozdělení povodí
Cidliny a Lánské struhy a byl zvolen
nový výbor.
Výbor si vytyčil nové cíle, hlavně
odchov
rybí obsádky v návesních
rybnících ( v Pátku,
Okřínku, Libici n.C. a
v Opolanech).
Kdo chtěl tedy lovit ryby, musel být členem organizace
Rybářského svazu. Nárok na povolenku
měl jen ten člen,který zaplatil členský
příspěvek, měl platný
rybářský lístek a plnil
řádně členské povinnosti. Do členských
povinností patřilo odpracování
stanoveného počtu brigádnických hodin
a návštěva členských
schůzí. Tehdy činil poplatek za povolenku 40,- Kčs a v
dalších letech 80,- Kč.
Chytalo se již podle vydaného
rybářského řádu, na dva pruty a
úlovky již byly evidovány v přehledech o
úlovcích, které byly
předány na konci roku zpět organizaci, což podmiňovalo
vydání povolenky na
příští rok.
V průběhu roku 1961 požádala organizace
MNV
Libice o pronájem altánu u jezu, který
po
úpravách sloužil jako klubovna a
skladiště
inventáře. Muselo se odpracovat dost
brigádních
hodin, aby altán k těmto účelům mohl
být
užíván. Organizace taktéž dostala od
MNV
Pátek do užívání
malé sádky
po p. Vošickém, u kterých byl
vybudován
první výtěrový rybníček.
Již v
následujícím roce se organizace začala
zabývat odchovem kapřího plůdku, na čemž měl
zásluhu především p.
Karbusický z Pátku. Kromě toho dostala organizace
do užívání i rybníček "
Steklice ", rovněž po p. Vošickém.
Jelikož se odchov kapřího plůdku začal
dařit a nebyl žádný chovný
rybník, byla podána žádost na ONV
Nymburk o úpravu těžní jámy po cihelně
u " Nových Mlýnů ", podle původního
projektu po panu Vošickém. Po
dokončení prací získala organizace
rybník o rozloze 0,7 ha. Bylo zde odpracováno
hodně brigádních hodin a ve spolupráci
s STS Okřínek se tento rybník se začal
využívat od roku 1964. Zároveň se v tomto roce
zrodil nápad, jak upravit slepé rameno Cidliny
tak, aby z něho mohl být vybudován
další chovný rybník pro MO.
Od myšlenky ke skutkům nebylo daleko a hned v tomto roce byl
požádán Oblastní výbor v
Praze o provedení projektové dokumentace a
rozpočtu. Vše proběhlo bez problémů a tak se v
tomto roce začalo hned s vlastními pracemi na
rybníce, které si dodnes nese své
jméno " RAMENO ". Za pomoci vydatné mechanizace
ČSLA z Milovic a STS Okřínek. Celá tato velmi
náročná práce jak na
mechanizační prostředky, tak i ruční
práce, hlavně při úpravě břehů, trvala 3 roky.
Rybník byl uveden do provozu v roce 1966, kdy zde bylo
odpracováno 6 550 hodin a tím organizace
získala druhý chovný rybník
o rozloze 0,6 ha.
Zároveň se stavbou rybníka "
Nové Mlýny " probíhala
ještě jedna akce a to v roce 1962, kdy byl v obci Odřepsy,
svépomoci odbahněn rybníček " HLIŇÁK "
o rozloze 0,2 ha.
Při dalším
zajišťování rybochovných
zařízení došlo i na stavbu
nového rybníka v Odřepsích a to
právě pod již zmiňovaným rybníkem
Hliňák. Tento rybník se začal stavět v průběhu
roku 1973. Rybník dostal název " ZDAR " a
má rozlohu 1 ha.
V těchto všech
získaných rybochovný
zařízení se organizace začala intenzivněji
zabývat odchovem hlavně kapra, lína a cejna
velkého. Za údrždu rybáři
ještě obhospodařovali rybníček u
katolického hřbitova zvaný " KNITLÁK "
a využívala se i obecní
požární nádrž.
Všechna tato
zařízení na chov ryb měla dohromady 3,9 ha a
proto řeka Cidlina dostávala od
místních rybářů po odlovu
chovných rybníků nové kapří
osazenstvo, aby úlovky na naší řece
byly častější a hlavně
bohatější.
I přes skutečnost, že řeku potkalo několik
nemalých otrav a tím došlo i k
nemalým ztrátám na rybách,
byli přesto na řece uloveny pěkné úlovky. Za
zmínku určitě stojí kapr uloven v roce 1965 a to
o hmotnosti 11,5 kg, kterého ulovil člen MO p.Bruner Karel,
který také ulovil v roce 1975 tlouště
o váze 2,30 kg. V roce 1968 ulovil p.František
Kycler sumce, který vážil 9 kg a měřil 98 cm.
Úlovky sumců na Cidlině byly vzácností
a jen díky soutoku s Labem se zde tato
krásná ryba občas vyskytla až do roku 1940. Po
válce totiž docházelo k postupnému
znečišťování Labe a
častějším otravám jeho
přítoků, včetně Cidliny. Tímto se celé
povodí začalo připravovat o velké
bohatství, které v našich
řekách bylo.
Poděkování
patří těm,
kteří pro naši organizaci vybudovali
základy
dalšího rozvoje naší MO.
Patří k nim
zejména tito lidé:
Přehled o složení výboru MO
ČRS od roku 1945:
Valná hromada konaná dne
11.srpna 1945 v
pohostinství " U Faltýsků " zvolila
následující výbor:
Předseda - Jandus František
Místopředseda - Tomek Vojtěch
Jednatel - Novák Josef
Pokladník - Wágner
Josef
Hospodář - Hanzák
Antonín
Členové - Šrejma
František, Veverka Ladislav
Revize účtů -
Šrejma František ml., Jiráček
František
Porybní - Šrejma
František v.v., Veverka L., Vondráček Jaroslav,
Janouch František
Na ustavující schůzi u
příležitosti znovuobnovení činnost MO Libice
konané 26.dubna 1961 v pohostinství " U Beranů "
byl zvolen následující
výbor:
Předseda - Kubíček
František
Místopředseda -
Bašta Karel
Jednatel - Šrejma
František
Účetní -
Ešner Václav
Hospodář - Novotný
Ladislav z Opolan
Zástupce hospodáře
- Havlina Josef
Správce inventáře
- Fecák Pave
Říční referent -
Hanzák Antonín
Rybniční referent -
Karbusický Zdeněk z Pátku
Matrikář -
Šafránek Václav
Kulturní referent -
Vrbenský Vlastimil
Členové výboru -
Šimák František, Bruner Karel
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1963:
Bašta Karel, Ešner
Václav, Fecák Pavel, Karbusický
Zdeněk, Kolenský Jaroslav, Koudelka Václav,
Kubíček František, Pláteník
Zdeněk, Svoboda Vladimír, Šafránek
Václav, Vaníček Lubomír, Veverka
Ladislav, Novotný Ladislav.
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1965:
Ešner Václav,
Fecák Pavel, Karbusický Zdeněk,
Kolenský Jaroslav, Koudelka Václav,
Kubíček František, Kuchařík Josef,
Outlý Jan, Svoboda Vladimír, Vaníček
Lubomír, Novotný Ladislav, Talafa Karel,
Vrbenský Vlastimil.
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1968:
Bašta Karel, Ešner
Václav, Fecák Pavel, Karbusický
Zdeněk, Koudelka Václav, Kubíček
František, Novák Josef, Svoboda
Vladimír, Vaníček Lubomír,
Vrbenský Vlastimil.
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1971:
Asman Lubomír, Bašta Karel,
Beránek Rudolf, Ešner Václav, Čejka
Ladislav, Jeník Josef, Kolenský Jaroslav,
Kubíček František, Kyjovský
Jiří, Major František, Svoboda Miroslav, Tomek
Josef, Vávra Jaroslav a Vaníček
Lubomír.
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1973 - 1978:
Asman Lubomír, Beránek
Rudolf, Bruner Karel, Jeník Josef, Jílek
Miroslav, Kolenský Jaroslav, Kubíček
František, Major František, Novák
Jaroslav, Tomek Josef, Vávra Jaroslav a Vaníček
Lubomír a Zikmund Otto.
Složení výboru
zvoleného na výroční schůzi v roce
1978:
Předseda - Kubíček
František
Místopředseda - Bruner Karel
Jednatel - Tomek Josef
Účetní - Bulant
Josef
Pokladník - Jeník
Josef
Hospodář - Vaníček
Lubomír
Zástupce hospodáře
- Major František
Pol.ideová práce -
Skořepa Otta
Kulturní referent -
Kolenský Jaroslav
Práce s mládeží
- Červinka Josef
Členové výboru:
Košátko Oldřich, Novák Jaroslav,
Votava Bohumil
Náhradníci:
Šulc Ladislav st., Psota Jan
Revizní komise: Fajman
Jindřich, Mrzena Oldřich, Skořepa Standa
Toliko z historie naší
organizace. Další epocha se začala
psát od 90. let, kdy došlo ke změnám
nejen v politickém
uspořádání státu, ale
také ke změnám v Českém
rybářském svazu, což mělo vliv i na
místní organizace a začalo se vytvářet
nové rybářské prostředí.
O těchto velkých změnách
bych se chtěl zmínit v další
připravované rubrice " 90. léta až po
současnost " protože rozhodně stojí za to, si je
připomínat a zároveň novým členům MO
otevřít oči, aby věděli, čím si naše
organizace prošla od svého vzniku až po
současnost.
Toto povídání
bylo zpracováno ze zápisů
výborových schůzí, literatury
Polabského muzea v Poděbradech a z almanachů
vydaných k 60. a 70. výročí
založení organizace a ze svědeckých
výpovědí doposud žijících
rybářů.
zpracoval: Lepej Josef - předseda MO ČRS od roku
1994
v Libici nad Cidlinu - roku 2003
-zpět-
|